MS v Basileji – fans
U tohoto Kometa nemohla chybět. Vzhledem k tomu, že se letošní MS v badmintonu hraje skoro za rohem, ve Švýcarsku v Basileji, tak jsme vyrazili omrknout co nám chybí k úplné dokonalosti. A zjistili jsme, že je toho haba kuk. Máca, Míla, Sokolík a Kléra jsme v neděli 18.srpna usedli v Práglu do Mílova auta a rozjeli se do Švycarska. Po cestě se k nám přidala ještě výprava z Jihlavy a to oba Pořízové, Fíífa Helar a Adam Vojtěch Míla během roku zajistil vše potřebné a tak díky jemu jsme si mohli užít všechny světové TOP hráče na vlastní oči. A bylo se na co dívat. Byť utaveni z celonoční cesty jsme hned v ponděli seděli na úvodním zápase celého mistrovství, který obstaral Milan Ludík proti silnému soupeři z Koreje. Bohužel jemu ani našim ostatním se první den vůbec nedařilo. Kromě MIlana, který měl opravdu silného soupeře vypadl i Adam Mendrek a páry Bětka Bášová s Míšou Fuchsovou a jihočeši Janáček – Švéda. Přesto už první den byl k vidění mega krásný badec. Navíc díky pořadatelům , který nechali na první den možnost pohybovat se volně v hledišti a na kurtu pro rozehrání jsme přebíhali od kurtu ke kurtu a sledovali veškeré dění. Také jsme nakoukli na rozehrávací kurt, kde se zrovna rozejrávala jedna z největších hvězd číňan Lin Dan. Jeho rozehrávka na síti byla úžasná a o tradiční komeťáckou kofolku bychom s ním asi, možná, snad no tedy zcela určitě neuspěli. Večer jsme přejeli do Francie, která byla pouhých 7 km a panují zde výrazně lepší finanční podmínky na nákup a ubytování a v rezervovaném apartmánu jsme padli za vlast. Druhý den byl ještě badmintonovější. Jednak jsme byli vyspaní a tak jsme mohli sledovat další nadílku skvělého badecu. A k tomu jako třešnička na dortu velmi pěkný výkon mixu Bětka s Kubem a jediný postup hráčů ČR do druhého kola. Snad jsme i my svými hlasivkami přespěli aspoň maličkou porcí k vítězství našich. Byli jsme i svědky několika dramatů s výpadkem TOP favoritů. Lin Dan se asi blbě rozehral a proto skončil a stějně dopadla i jednička v singlu žen Japonka Yamagushi. Ale zase jsme opravdu s otevřenou hubou hleděli co to vlastně ten badec je. OK hráči kolem 50 místa to jsme viděli už několikrát, ale vidět asiaty a špičkové hráče z Evropy to je jiný "levl". Opět Mílova šťastná ruka u super lístky s výhledem na oba televizní kurty, kde hráli ti nej.Celý den jsme vydrželi hltat každý míček a zpestřili jsme si to oběděm v těsné společnosti bulharských ženských deblových desítek sester Stoeva a brknli jsme při vycházení z nákupního centra i a Honze Jorgensena. Navíc večer jsme mrkli na fotbalový špil Slávky v Kluži a M9la, coby fanoušek rýžožroutů v sešívaných dresech měl i fotbalovou radost z vítězství praškých kašpárků v Drákulově. Středa a náš poslední den v hale. Přibylo spousta diváků, ubylo spousta hráčů a řezali se ti co zbyli. Skon deblových můžských jedniček 25:23 ve třetím setu, tak to byl zážitek. Fandili jsme i našim a makali na 150 procent. Těsná prohra s nasazeným 6. párem v prvním setu a o trochu méně povedený druhý set, ale hrali dobře. Během dne opět skvělé zápasy a odpoledne odjezd. Cesta naštěstí proběhla v pohodě a tak jsme šťastně dorazili ve čtvrtek ráno domů. Ještě ybch se rád zmínil o další souběžně probíhající akci v St. Jakobshalle a to MS v parabadmintonu . Tak to jste asi ještě neviděli co ti borci a borky dovedli přes svůj handicap zahrát. Klobouček dolů. Ještě jednou díky Mílovi za celou organizaci a parťákum Sokolíkovi a Kléře za super akci.
