Bronzová Praha pro Vojtu
Komeťácká juniorka v nejmladší kategorii U11 a U13 podniká prozatím své výpravy do Prahy k získání cenných zkušeností. Konkurence je zde velká. Od našich U15tek se očekává, že když už vyrazí do Práglu, ukořistí nejen pár bodíků do žebříčku, ale i nějaký ten vavřín. Přesně o tohle se pokusil v sobotu 2. 12. na otevřeném turnaji GP C v Praze Vinoři náš jediný zástupce Komety Vojta Čupa.
Turnaj začal s menším zpožděním necelé třičtvrtěhodiny. Losování mixu se zaseklo v počítači i tužce a tak se startovalo netradičně singlem. Vojta měl štěstí v tom, že těsně před turnajem se aktualizoval žebříček. Poskočil kupředu oproti původní startovní listině a posunul se o tři místa vzhůru. Byl tak rázem šestý nasazený, což mu umožnilo nemuset hrát předkolo a úsporu sil hned na začátku dlouhého turnajového dne. Na úvod jej čekal zápas s Kryštofem Bittmanem (TJ Astra). Vojta už s ním letos hrál jeden zápas v březnu na turnaji v Kladně, kde mu podlehl ve dvou setech. Bylo tedy co vracet. První set odvety začal vyrovnaně a borci se tahali o každý bod. Rozhodovala koncovka, v níž stálo více štěstí na straně Bittmana a ten si set připisuje ve svůj prospěch 18:21. Ve druhém setu už není na co čekat. Je potřeba převzít inciativu. Vojtovi se daří měnit rytmus hry a diktovat tempo. Postupně bodově odskakuje, a i když se po přestávce soupeř na chvíli vzchopí, daří se náskok udržet a druhý set je Vojty 21:14. Třetí se začíná opatrně stejně jako ten první. Nikdo nikomu neodskakuje o víc než dva body, takže rozhoduje opět koncovka. Tentokrát Vojta zachoval chladnou hlavu a třetí dějství končí v jeho prospěch 21:19. V singlu má víceméně splněno, protože turnajový pavouk si pro něho přichystal v dalším zápase turnajovou jedničku Vojtěcha Havlíka (Sokol Radotín). Možná proto by se mohl zdát první set odevzdaný. Vojta v něm uhrál 7 bodů. Ale zbytečně velký respekt k soupeři a nekoncentrovanost hodil Vojta ve druhém setu za hlavu a ověřil si, že hrát se dá s každým a na každého soupeře se dá najít recept. Stav se na Vojtově počítadle zastavil na 17 bodech, přičemž do té doby bylo skóre vyrovnané. Teprve až v závěru protivník odskočil a zisk druhého setu šel i tentokrát ve prospěch nasazeného hráče. Jsou to ale další načerpané zkušenosti a hlavně body za účast ve čtvrtfinále.
Do párových disciplín měl Vojta domluvené parťáky z SK Hamr. V mixu mu sekundovala šikovná levou rukou hrající Klára Šilhavá. V pánském deblu to pak byl Radek Janošov. V obou párovkách bylo vidět mírnou nesehranost a fakt, že se spolu hráči setkávají poprvé až na kurtu. Tento handicap však byl vyvážen dovednostmi, které Vojta a jeho spoluhráči nabyli v obou disciplínách dříve. Mají už nějaké ty body v žebříčku, což pro Vojtu a jeho parťáky tím pádem znamenalo, že byli druzí nasazení jak v mixu, tak i v deblu.
Početněji obsazeným pavoukem smíšené čtyřhry proplouval Vojta s Klárou hladce až do semifinále. Postupně vyřadili páry Balín-Koliášová (21:11, 21:10) a Schumpeter-Hejduková (21:12, 21:18). Jejich tažení za lepším umístěním zastavil až pár Orlík-Stará (SK Prosek), na který ten den nenašel recept nikdo, a z finále si tato dvojice odnesla zlaté medaile. První set semifinále proběhl až příliš jednoznačně. Vojta i Klára se pokoušeli najít účinnou taktiku, ale první set skončil rychle (12:21), než aby se dalo něco vymyslet. Snaha, udělat ve druhém setu něco se zápasem, vyústila v bitvu o každý míč. Soupeř vždy odskočil a pokaždé se podařilo dotáhnout. I nepříznivě se vyvíjející koncovka se podařila otočit, ale setbol se nepodařilo proměnit a druhý už nám soupeř nenabídl. Utkání končí (20:22). Je to poučení s náplastí s leskem bronzové medaile. Paráda.
Mužský debl už mnoho zápasů nenabídl. Vojta s Radkem nastoupili rovnou do čtvrtfinále, které jim mělo umožnit souhru pro zápasy příští. Dvojčata Tomáš Balín a Martin Balín nedokázala našim borcům zdárně vzdorovat. Zápas to byl rychlý a po dvou setech 21:14, 21:11, míří Vojta za svým druhým semifinále. V něm naráží na svou odpolední můru Orlíka, kterého tentokrát doprovází spoluhráč Schumpeter. Od začátku se střídají ve vedení oba páry. Koncovka prvního setu přináší těsné vítězství našim bojovníkům 22:20. V druhém setu ale soupeř brzy odskakuje, a přestože se daří srovnat, utíká nám koncovka druhého setu a ten ztrácíme 18:21. Jako by to náš pár poznamenalo, než se stačí vzpamatovat, třetí set prohrávají rázem 4:11. I když se ještě zkoncentrují na poslední útoky, je příliš pozdě. Orlík se Schumpeterem kontrolují hru a vítězí 16:21. Od druhého setu sklouzla hra naší dvojice ke stereotypnímu a místy až pasivnímu módu a než se podařilo taktiku hry změnit, nebyl už na úspěšný obrat prostor. Vojta si se svým parťákem odvezl zasloužený bronz a na vlastní kůži okusil, jak těžké a zároveň zrádné jsou boje o finálové příčky. Své jistě sehrála nesehranost, únava i pořadatelská pikantérie. Během celého turnaje nikdo neměl tušení, zda půjdete hrát v daný moment singl, mix nebo debl. Běžně se stávalo, že některé z disciplín jste si mohli nepředvídatelně střihnout na střídačku a to několikrát po sobě. Je to sice nezvyk, ve srovnání se standardním chodem disciplín na turnajích, ale zde to vyplynulo ze situace a nakonec se s tím pořadatel popasoval, jak nejlépe mohl. Ti, co nebyli z daleka, už se mohli koukat na Večerníčka doma. Na rekordmana – Kladno, kde „umí“ uspořádat badmintonový turnaj pro juniory tak, že se končí několik málo minut před dvaadvacátou hodinou, to zdaleka nemá.
MČ
