Tom, Vojta a GP B Radotín
Uplynulý víkend zářily na kurtech nejen dospělácké komety ve svých finálových utkáních II. a VI. ligy, ale na badmintonové obloze bylo jasně vidět i třpyt juniorských kometek během turnaje GP B U13 v Praze – Radotíně. Tento velký celostátní turnaj dostal přízvisko Talent cup 2016 a mohlo na něm startovat 44 kluků a 44 děvčat od devátého místa žebříčku. Pro dva naše hráče, Vojtěcha Čupu a Tomáše Procházku, to byla premiérová „Béčka“, od nichž neskromně očekávali minimálně semifinálovou účast, v některé z disciplín.
Pokusili se o to hned v disciplíně první – smíšené čtyřhře. Vojta se svou parťačkou z Nového Knína Magdalenou Tyrmerovou a Tomáš s hráčkou Rychnova nad Kněžnou Justýnou Muchovou. Oba páry díky nasazení vynechaly první kolo, a v tom druhém si bez problémů poradily se svými soupeři. Vojta s Majdou vyřadili dvojici SK Hamr Praha Slavík-Králíčková (21:10, 21:15). Tomáš s Justýnou vyprovodili pár z Českého Krumlova Fuciman-Hulcová 21:11 a 21:7. Třetí kolo opět potvrdilo papírové předpoklady. V něm Vojta a Majda zvládli koncovky obou setů (21:18, 21:18) a připsali si skalp páru Jelínek-Petroušková z Českého Krumlova. Tom s Justýnou svůj druhý zápas pojali jako bleskovou válku. Soupeře z Klimkovic Pospíška s Helešicovou smetli v prvním setu 21:2, ve druhém pak 21:9. Následovala čtvrtfinále, k němuž Vojtovy a Majdě přivezl rychlík z Opavy až do Prahy, ne nikoho menšího než turnajovou mixovou jedničku Tomáše Matulu, jemuž sekundovala Valérie Žurková. Naše dvojka se držela ze začátků setů na dostřel jednoho dvou bodů, ale opavská dvojice postupně navyšovala náskok a získala si pro sebe účast v semifinále poměrem 9:21, 8:21. Vojta s Majdou příliš tlačili na pilu, ve snaze dohnat ztrátu, ale přinášelo to jen další drobné chyby, které hráč Matulova kalibru (patři mu v singlu 3. místo na republikovém žebříčku GP) neodpouští. Jiný kalibr čekal ve čtvrtfinále na Toma s Justýnou. Severomoravská republiková singlová dvojka Matěj Rzeplinski přijel do Prahy s hráčkou Rychnova Terezou Morchovou. Bylo otázkou, nakolik si Matěj poradí v těžkých utkáních s hráčkou, s níž není moc sehraný. Svůj um proti nim předvedli Tom a Justýna v prvním setu, v němž se tahali o každý bodík a lépe zvládli koncovku (21:18). Celé druhé dějství měl Rzeplinski-Morochová navrch a taktika proti jejím protivníkům fungovala, až do stavu 13:18. Tomáš s Justýnou, ale nechtěli dát svou kůži jen tak lacino. Následovala spousta rychlých výměn a bylo srovnáno 18:18 a přichází první mečbol za stavu 20:19. Po krátké rozehrávce přichází tlak, Tomáš má nalito, ale jeho smeč letí do autu. Nevadí, bojuje se dál. Skóre poskočí a je tu druhý mečbol. Obdobná situace, přichází další nahrávka Tomovi na smeč, další rána, ale ouha, opět aut. Takže do třetice, už to musí vyjít. Kopírák na mečbol je ve stroji přece stále založený. Třetí míč, vysoká nahrávka, pumelice letí do hřiště, no sláva, jenže Morochová vkládá raketu, on to byl spíš rám, do dráhy letu, míč se podivně odrazí, stačí vystoupat nad síťku a prasátkovsky se snést na polovinu, odkud právě přiletěl. Než se stačí samotní aktéři a všichni okolo vzpamatovat, je zde úspěšný setbol pro soupeře (24:26). Poslední set se hraje podle podobných not, jako ten druhý. Rzeplinski-Morochová se vrací k osvědčené taktice, skóre je opět 13:18, ale Tom a Justýna už nejsou schopni skóre otočit (15:21). Po velkém dramatu prohrávají a v mixu končí. I tak je pro oba naše borce čtvrtfinále na takovéto úrovni úspěchem. Je to hlavně zásluhou jejich velmi kvalitních mixových partnerek, které na tomto turnaji měli, protože těch dobrých je jako šafránu.
V singlovém pavouku odehráli každý z našich hochů tři zápasy. Vojta, který nebyl nasazený, se musel probojovávat už z prvního kola. V něm ho los poslal proti Dominiku Kryeziu, hráči TJ Sokol České Budějovice. S ním si poradil rychle ve dvou setech (21:6, 21:7). Ve druhém zápase ho čekal nasazený [9/16] pardubický Jeništa. Od začátku šlo o opatrnou hru a vzájemné oťukávání. Po polovině setu pak ale Vojta zpřesnil své údery, Jeništovi odskočil a svůj náskok si zdárně pohlídal (21:17). Druhý set si náš komeťák kontroloval hned o začátku, minimálně chyboval a brzo si připisuje druhé vítězství (21:11). Nebyl by to Vojta, aby se s jeho štěstím na los, nepotkal během turnaje s nasazenou jedničkou. Většinou na ni narazí hned v prvním, nebo druhém kole. To, že to bylo tentokrát až v kole třetím, lze pro něho považovat za milostivý los. Proti Hurtíkovi z SK Radonice neměl Vojtík co ztratit. Bojoval srdnatě, však si hned od začátku vytvořil mírný náskok, ale první nasazený hráč začal postupně ukazovat své kvality, vytvořil si více šancí, které proměnil a přes veškeré úsilí a snahu, které Vojta do zápasu dával, mu to více bodů nepřineslo. Zápas prohrál 21:12 a 21:9, čímž pro něj účast v singlu skončila. Rozhodně ale není proč smutnit. Dostat se až do třetího kola na takto velkém turnaj a přitom z nenasazené pozice, je velmi dobrý skok, který se také projevil i posunem na žebříčku z dosavadní 43. příčky na krásné 26. místo v republice.
Tomáš díky nasazení mohl první kolo singlu odpočívat. Dvěma následnými koly prošel hladce. Potíže mu nenadělal ani Slavík z SK Hamr (21:9, 21:12) a bez komplikací bylo i utkání se Simonem z Benátek n/J (21:5, 21:14). Přišlo čtvrtfinále proti turnajové čtyřce – Rázlovi z Liberce. Tom nasadil hned od začátku vysoké tempo a objevil hned slabinu na soupeřově forhendové straně těsně za sítí, kam Tomáš poslal několik rychlých dropů, které slavily úspěch. Protihráč musel neustále dotahovat a velmi rád uvítal přestávku v polovině setu, aby nabral trochu sil a taktických rad. Od té doby se oba hráči neustále střídali ve vedení, ale v koncovce se více štěstí přiklonilo na libereckou stranu (19:21). V druhém setu se Tom stále snažil využívat fungující recept, ale Rázl již věděl, že musí zlepšit pohyb hned od začátku a pohlídal si, aby mu náš hráč bodově neutekl. V druhé půli prokázal více síly i vůle soupeř, a v tomto velmi fyzicky náročném utkání dovedl druhý set do vítězného konce (14:21). Čtvrtfinále to bylo ale atraktivní a Tomáš v něm prodal vše, co uměl.
Teď už naše Komeťáky čekal „jen“ debl. Zápasový pavouk sliboval, že by si to kluci (jako nasazené dvojky) mohli rozdat s nasazenými jedničkami Mrskošem a Rázlem, který právě vyřadil Toma ve čtvrtfinále singlu. Pouze stačí vyhrát tři zápasy a finálová účast je doma. Že ten semifinálový zápas bude ten nejtěžší, to ještě tou dobou nikdo nevěděl. První debl jim přivedl do cesty jinou libereckou dvojici Beran-Líbal, ale kluci předvedli svou sílu a poradili si s nimi ve dvou setech (21:10, 21:13). Pořadatelé mezitím vyhlásili, že semifinálová utkání se odehrají ještě ten samý den, oproti původnímu plánu, kdy mělo být semifinále a finále až na druhý den. Čtvrtfinálový duel svedli Vojta a Tom s domácím párem Kovář-Král z Radotína. První set byl celkem snadný (21:9) a druhý pokračoval v podobném duchu (21:14). Jen by to chtělo silnějšího soupeře, aby naše juniory víc prověřil. Ti koukají zpětně na výsledky ostatních párů a zjišťují, že do semifinále zůstali jedinými nasazenými. Všichni ostatní byli vyřazeni. Dokonce i nasazené jedničky z Liberce už jsou mimo hru. Mohlo by se zdát, že papírově už je to doma, ale nechvalme finále před semifinále. Proti klukům nastupuje dvojice SK Hamr Slavík-Srnec. Zápas začíná opatrně, ale kluci si věří. Pořád si drží jednobodový náskok a pak odskakují i o body čtyři. Přestává se bohužel dařit Vojtovi a bere si to dost osobně. Nedokáže pochopit, proč vše, co dosud fungovalo, není schopen zahrát. Přichází sice 19. bod, takže stačí už jen dva. Jenže frustrace z toho, že tam nic nepadá je tak velká, že naši ztrácí první set 20:22. Není moc času na taktické rady, hlavní je se sebrat psychicky, hodit první set za hlavu a konečně hrát svoji hru, což se i daří. Soupeře k ničemu moc nepouští a na sety je srovnáno (21:16). Trocha klidu a hlavně vydechnout. Pro kluky je to už devátý zápas toho dne. Soustředit se každý další míč je těžší a těží. Přesto se klukům daří držet vedení a odskakovat soupeři. I tak je koncovka opět dramatická. Pár chybiček, soupeřových rámů, nějaké to prase a je tu mečbol pro soupeře. Kluci ale nemají čas na rozčilování a poslední zbytky sil věnují koncentraci, jako kdyby chtěli dotlačit míč na soupeřovu polovinu silou vůle. To se jim i daří. Za těch několik minut si prošli peklem, očistcem a nyní je čeká ráj, v podobě finále na druhý den. Obrovská úleva se mísí s únavou. Do rána je ale vše úplně jinak, odpočinutí, v dobré náladě a natěšení na zápas. Čeká je domácí radotínský pár Hnilica-Schroetter, který den před tím sundali první nasazené z Liberce. V porovnání se semifinále je finálový zápas o něčem jiném. Naši borci kombinují a tvoří. Občas sice přijde nějaká tak chybka, ale těm se nevyvaruje ani soupeř, rychle se zkoncentrují a šlapou dál. Po čtvrthodině hry je hotovo (21:13, 21:10) a první zlato z velkého turnaje je doma.
Ta tam je únava z hektických dvou dnů. Takto početně obsazený turnaj byl pro všechny hráče velmi náročný. Vypovídá o tom i to, že papírové předpoklady potvrdil jen pár ve smíšené čtyřhře Matula-Žůrková, který hrál na turnaji jen tuto jednu svou disciplínu. Všechny ostatní nasazené jedničky se do finále vůbec nedostaly anebo jej nevyhrály. Už jen přebrat diplomy z rukou mistra republiky ve smíšené čtyřhře Jakuba Bitmana a dlouhý víkend je za námi.
