Variace na badmintonový turnaj
V neděli 15. 11. 2015 se konal v Podolí šestý ročník podzimního badmintonového turnaje pro děti věkových kategorií U11 a U13. Téměř sedmdesátka dětí si přijela otestovat svou výkonnost v disciplínách dvouher a čtyřher chlapců a dívek. Nejprve se v singlech bojovalo v zápasech základních skupin každý s každým a pak dle pořadí byli první dva hráči nasazováni do vyřazovacího pavouka. Debly se hráli rovnou vyřazovacím systémem. Za juniorský tým Komeťáků se ho účastnili Vojta Čupa, Lukáš Voříšek a Filip Vraštil (všichni U13).
Pořadatel celý turnaj pojal jako test odolnosti hráčů vůči vnějším vlivům turnajového prostředí. Něco podobného simulovali indonéští badmintonisté v dobách jejich světové nadvlády, když se připravovali na velké turnaje. Pořádali exhibiční turnaj v náročných klimatických podmínkách, na něž zvali davy diváků, kteří vytvořili dusnou bouřlivou atmosféru, jaká pak panovala ve finálových utkáních. Během exhibice pak rozhodčí záměrně hlásili několik autů, i u evidentně dobrých míčů, aby tak hráče naučili nediskutovat a soustředit se plně na další výměnu. V Podolí byli účastníci zkoušeni už od ranního příjezdu. V propozicích pořadatel záměrně zatajil, že příjezdová cesta do obce je stále uzavřená a tak si každý hledal tu svou objížďku, aby byl v hale včas. Při prezentaci hráčů se mnozí nenašli na startovní listině, byť svou přihlášku zaslali a dopisovali se tak dodatečně až na místě. Zahájení turnaje začalo kupodivu dle propozic, ale další zkoušky psychické odolnosti na hráče teprve čekali. Zatímco někteří po dvou hodinách hry neměli odehraný jediný zápas, jiní už měli dvě utkání za sebou. O kuriózní situace nebyla nouze. Jednou z nich byla, když byl vyhlášen zápas hráče, který zrovna dělal rozhodčího. Tu ale přebíjela varianta hrajícího hráče, jenž se měl dostavit na jiný kurt jako rozhodčí. Pozoruhodná byla konstelace, při níž se čekalo na hráče, kteří v tu dobu dělali oba rozhodčího. Ve vzduchu visela už jen varianta vyhlášení hráče, jenž dělal rozhodčího, zda by nešel rozhodovat současně ještě jeden zápas na jiný kurt. Aby to ale nebylo jen o jednotvárném pobíhání mezi kurty a empirem, řešili se i jiné věci. Například do jedné z rozehraných skupin byl zařazen hráč, který na turnaji nebyl vůbec přítomen. Jiný hráč byl pro změnu zapsán do dvou skupin, ve kterých odehrál své zápasy. A když pak ve vyřazovacím pavouku postoupila a následný zápas odehrála hráčka, která svůj předchozí zápas prohrála, byly kombinace možných situací téměř vyčerpány.
Pojďme si ale něco říci k výsledkům. Naši borci byli rozhozeni do dvou ze šesti skupin. V jedné z nich se potkal Vojta s Filipem, jejichž vzájemný duel dopadl ve prospěch Vojty. Zajímavý byl ale boj našich kluků proti v jejich skupině nasazenému Černotíkovi z Růžďky. Oba mu bohužel podlehli ve třech setech. Vojta svedl taktickou bitvu a k vítězství mu chyběla menší chybovost v koncovce a taky větší rozehranost. Pro Vojtu to byl první zápas v turnaji. Do té doby se soustředil na organizační finesy pořadatele. Filip předvedl ve svém utkání proti vyzyvateli z Růžďky ukázku totálního bojového nasazení a odhodlání. První set vypadal vcelku jako jednoznačná záležitost pro soupeře, ale ve druhém setu Filip zapnul na plný výkon, zlepšil pohyb po kurtu, že nevynechal jediný míček a druhý set si připsal na svůj účet. V rozhodujícím třetím setu se oba hráči přetahovali o každý bodík. Ani jeden nepolevovali v plném nasazení, ale těsná koncovka vyšla lépe Černotíkovi, který tak má dalšího hráče z Komety, co mu šlape na paty. I když Filip nevyhrál a ze skupiny nepostoupil, předvedl výkon, který se opravdu líbil. Do vyřazovacích bojů tak postoupil Vojta, který se dostal až do čtvrtfinále, v němž ho zastavil další hráč Růžďky – Ptáček. Výsledek to byl opět těsný a oba hráči předváděli krásné dlouhé výměny. I když Vojta nevyhrál, nesmutnil, protože měl dobrý pocit, že podal nejlepší výkon, jaký mohl a ten den byli hráči z Růžďky prostě o chlup lepší. Smůlu na los měl náš třetí reprezentant – Lukáš. Dostal do skupiny nejen celkového vítěze turnaje Smutného, ale i stříbrného Jakuba Diviše. Ze skupiny tak nepostoupil, ale pro Lukáše je po delší tréninkové pauze každá turnajová účast cennou zkušeností. Povzbuzením pro něj jistě bylo, když pak v deblu s Filipem udolali svého prvního soupeře a postoupili do dalšího kola. Více se v deblu dařilo Vojtovi, který si svého spoluhráče sháněl až ráno během prezentace. S Markem Skoupým (hráčem BADMINTON FSpS MU) se postupně prokousávali pavoukem a zastavil je až v semifinále pár Smutný-Hanák, který se stal celkovým vítězem. Byla z toho bronzová medaile a dobrý pocit, že si to člověk dokáže uhrát sám, i přes veškeré pořadatelské manýry.
Externí zpravodaj pro Kometu Marek Čupa
