Céčko spokojeno s remízou
Všechny ligy frčí v rychlém kvapíku a tak ve čtvrtek 12. listopadu hostilo naše céčko na Kuklendě v utkání 4.ligy silný tým SK Žiznivého papouška. Soupeř byl sice posílený poslední výhrou na RSC , ale personálně oslaben o zraněné a nemocné hráče. Po neúspěších v párových disciplínách v minulých utkáních povolal kapitán céčka Džanek hráče z déčka a po delší době nastoupil i Ondra. A nakonec se ukázalo, že to byl od kapitána dobrý tah s puncem remízky.
Tradičně se začalo na obou kurtech mužským deblem. Na jedničce Ondra s Vladem a na dvojce Máca s Marianem. Zatímco na jedničce byl soupeř nad síly našich borců, na dvojce měli naši svůj den a porazili ve dvou setech papoušky, čímž srovnali na průběžných 1:1 . A protože soupeř nastoupil jen s jednou hráčkou bylo to vlastně už příjemných 2:1. Start, na kterém se dá stavět. Na kurt jde Janča a Lukin a my tajně doufáme v nějaký ten bodík. Janča dře, běhá, odvrací co může. Vyrovnaný zápas se rozhoduje až v úplném závěru. Prvně má Janča malinkato navrch, ale do koncovky se jde za vyrovnaného stavu. Bohužel dvě chybičky srovnávají průběžný stav na 2:2. A navíc vedle se Lukin nedokázal srovnat s levorukým Marianem Königekem a ten jej, hlavně ve druhém setu přehrával a poslal hosty do průběžného vedení. Rychlý průběh měl následný zápas, kde Peťa Pipek přehrál našeho Vláda. Přesnými míči sebral Vladovi vítr z plachet a my jsme mohli bojovat jen o remízku. Ale ono to jen patří opravdu do úvozovek. Soupeř má svoji velkou kvalitu. Mix Marian s Doubravkou a Ondra. To byli naše naděje. Marian se chopil příležitosti, jak je jemu vlastní a Doubravka jej tradičně dobře podpořila hrou na síti, kde svoji soupeřku přehrála. 2:0 na sety a všichni se mohli soustředit na jedničku kurt, kde se hrálo o tři body pro Papoušky nebo o dva pro Kometu. Ondra nejprve prohrál proti motorové myši Falťákovi první set, ale druhý jasně ovládl. Na to, že jedenn ze soupeřů odpadne fyzicky jsme mohli všichni rychle zapomenout. Michal Faltus přes léto vyjel na kole asi všechny kopce v širokém a dalekém okolí a Ondra taky není z těch co by padli na čenich ve třetím setu. A ono to tak bylo. Tahačka, tahačka, tahačka. S hrůzou jsme sledovali koncovku, protože áčko i béčko v minulých zápasech prohrálo asi 1000 setů právě rozdílem dvou míčků. Ale Ondra šel na kurt s jasným cílem – vyhrát – a ono je ve finále jedno o kolik míčku svého soupeře dá. No a dal ho. Remíza. Radost ???? Ano. Stejně jako soupeř ve svém článku na svých webovkách polemizuje nad tímto faktem a nakonec remízu bere, tak i my ji bereme. Šlo to vyhrát (a byl k tomu kousek) , šlo to i prohrát (a byl k tomu kousek) a tak sečteno podtrženo REMÍZA.
Velký dík, za super podporu i pro naše fáns, kfeří opět přišli ve velkém počtu a podpořili celý tým. Jen Amálku budu muset pro příště místo štěkotu naučitt nějaký jiný, lidem srozumitelnější, pokřik.
