1. liga dohráno, dobojováno!
A je dobojováno. Naše áčko má za sebou první rok v 1.celostátní lize skupina Východ.
Jaká byla sezóna? Splnila sezóna naše očekávání? Šlo něco udělat lépe? A mnoho dalších otázek se vyrojilo hned po skončení posledního zápasu nádstavbové části.
Tak asi to nejduležitější bylo, že si to všichni hráči užívali a splnili jsme jednoznačně náš prvotní cíl a to nechat za sebou alespoň jedno družstvo a podat výkon, za který se nemusíme stydět. Zahrát si tuto převelice těžkou soutěž plnou současných i bývalých reprezentantů, týmů plných hvězd a nabrat zde co nejvíc zkušeností. To se splnilo!
Ale hned musím dodat, že nám všem v hlavách běhá to okřídléné „kdyby“ . Ano, byli jsme tak strašně blízko velkému překvapení a to postupu v tabulce na vyšší posty a následně tak hrát skupinu o medaile. Někdy chyběl malý krůček. Spíše malinkatý, možná jen posunutí nožky o kousíček vpřed. Štěstíčko, které jsme měli loni ve finále II. ligy a následně v baráží o 1. ligu a ještě v prvním kole v Dobrušce, se počalo od nás lehce odvracet a ke konci jej nahradila jeho zlá setřička – smůla.
Za celou sezónu jsme nestačili výrazně jen na jediné mužstvo a to následného vítěze 1. ligy, Montas Hradec Králové v čele s několika medailisty z MČR. Všechny ostatní zápasy byly velice vyrovnané a rozhodovalo se většinou až úplně v posledních utkáních.
Fantastický jsme měli vstup do soutěže. Námi očekávané vítězství nad BC 66 Ivančice a potom famózní zápas se Sokolem Dobruška. Dvě vítězství v prvních dvou zápasech. Skóre 12:4 nás dokonce poslalo na uplný vrchol tabulky 1. ligy. Dalším krásným zážitkem potom bylo domácí utkání s Orlovou, kde jsme vedli 4:3 a hrál se třetí set posledního utkání za podpory celé haly. Konečná remízka prvně trochu mrzela, protože jsme byli dva míčky od vítězství, ale musíme uznat sílu soupeře v jehož čele stál Vojta Šelong. I on se musel na Kuklendě sklonit v deblu před asi nejlepším deblovým výkonem Maťa Jánošíka a Maťa Vicena.
Párovky všeobecně v průběhu sezony patřili k naším bodově úspěšným disciplinám. Mix proti Orlové s Lukinem Ploškem a Luckou Grenčíkovou, stejně jako mix druhého Lukina a to Konárka opět s Luckou v Dobrušce to byly nádherné zápasy, které jsme si všcihni užívali a hltali jsme každou výměnu.
Po základní části jsme drželi námi vysněné 5 místo a vše jsme měli na svých raketách. Alespoň jsme si to mysleli. Protože hned v dalším kole, které bylo opět na naší Kuklendě vstoupil do hry nepřekonatelný soupeř, se kterým jsme nepočítali. Počasí. Snad jediný den letošní teplé zimy, kdy mrzlo, snad jediný den, kdy se nenosily krátké rukávy, snad jediný den, kdy holky neměly na sobě sukně a kurňa zrovna to musí vyjít na den, kdy jsme mohli potvrdit naše postavení v tabulce. Ráno v Bratislavě se nepodařilo nakopnout zamrzlý diesel pana Vicena a bylo vymalováno. Soupeř z Dobrušky okamžitě využil předložené šance, sestavy bez naší hvězdy a urval cenné vítězství pro sebe. I tak jsme zde byli opět dva míčky od remízky, která by nás nakonec nechala na 5.místě. Ale to je zase jen kdyby….
V posledním kole si již soupeř v boji o celkové 5 místo ligy nenechal ujít příležitost a posílem v sestavě o x násobného mistra ČR Jirky Skočdopoleho vybojoval opět tradiční těsné vítězství v poměru 5:3. Teď bohužel musíme čekat na výsledek baráže o Extraligu, která rozhodne o našem setrvání v 1. lize. Přímý sestup odvrácen, pro dodatečný sestup by musel do naší oblasti spadnout tým z Extraligy (Dobruška A) a nepostoupit vítěz Hradec Králové. Všichni tak věříme, že případný sestup je v oblasti sci-fi a náhody. Budeme držet družstvům Hradec Králové a Dobrušce A palce, aby alespoň jeden z nich byl příští rok extraligový. Hradec Králové dokázal, že na to má, lekci uštědřil většině týmům 1. ligy.
A ještě, kdo za nás letos bojoval:
Jednička mezi děvčaty – Lucia Grenčíková. Na jeji raketě zůstala například: třikrát Eliška Smejkalová z Dobrušky a dvakrát Pavla Jánošová z Kopřivnice. Určitě pro Lucii příjemné skalpy a výborná herní konfrontace, kterou tato mladá hráčka potřebuje. Lucka nastoupila k 20 utkáním a vyhrála jich 14.
Vanda Klečková – naskočila ve druhém kole v Kopřivnici. Výborná a sympatická mixerka, která to ihned potvrdila ziskem bodu v těžkém mixu. Bohužel je druhá Slovenka v našem týmu a tak čekala připravena jako náhrada za Lucku. Vanda nastoupila ke 4 utkáním a vyhrála 1.
Ostatní holky se střídaly na deblu. Měly to děvčata velmi těžké, protože soupeřky jsou velice ostřílené a jejich zkušeností ze soubojů v náročných utkání 1.ligy našim holkám bohužel chyběly. I přesto to nebylo úplné vraždění neviňátek, kterého jsme se na začátku sezóny obávali. Naše holky si letos zahrály 1. ligu a to jim už nikdo nikdy nevezme, u řady hráček je tato soutěž snem, pro naše kočky už realita. Klára Svobodová, Nela Ondráčková, Janča Belanová, Jana Havlová, Hanka Šípová a Lisa Šplíchalová bojovaly o každý míček nebo setík. Nejblíže k němu nakonec měly Klára s Lisou v posledním utkání doma proti Ivančicím. Letos výhru neurvaly, ale holky viděly, že musí ještě pěkně zamakat a my budeme doufat, že příští sezónu se budou bodíky sypat i k nám.
Borci: Jednička i když ne na souspisce, ale určitě herně – Martin Vicen. Vybojoval spoustu vítězných zápasů a přihodil spoustu důležitých bodíku. Již zmiňovaný debl s Matěm Jánošíkem byl s nádechem extraligového souboje a v krásném zápase porazili dvojici Šelong – Benbenek. Martin nastoupil k 22 zápasům a vyhrál jich 15.
Matěj Jánošík – jeho pozice byla velice těžká. Nastupoval většinou na pozici jedničky, kde na něj čekali esa soutěže. Svou kůži i zde nadal lacino. Ale co se nedařilo v singlech to bohatě vynahradil v párovkách. Debl i mix super. Matěj nastoupil ke 14 utkáním a vyhrál jich 6.
Lukáš Konárek – nechápu proč ten borec nepřijde na kurt až na koncovku zápasu. To před tím je jen předehra. Stav 20:19 pro soupeře ve třetím setu je ideální pozice pro Lukáše. Pak si to ten borec užívá plnými doušky a zařadí vyšší rychlost, adrenalin ho napumpuje a je z něho rambo na kurtu! Lukin nastoupil k 10 zápasům a 6 vyhrál.
Tomáš Šplíchal – dostal se do 1.ligy, což byl jeho sen a v Jehnicích mu to nebylo umožněno, vždy hrál jen za C či D tým. Za Kometu vybojval v 1. lize důležité body. Je to velký skok pro většinu týmu. 2. liga a 1. liga je obrovský rozdíl. Hlavně ve zkušenostech hráčů, v rychlosti, v délce výměn. I přesto Tomáš bojoval jak jej všichni známe . Zaťatý úsměv a klidně padne na place, ale bod soupeři nenechá. Tom odehrál 21 zápasů a vyhrál jiz 10.
Lukin Plošek – asi poslední sezona u nás skrz comeback do domovských končin. Deblista, jehož vrcholem bylo jednoznačně utkání proti „své“ domovské Orlové. Hrozná škoda bolavých noh, protože je to kvalitní prvoligový hráč po kterém nám bude hoooodně smutno.Lukine díky za vše! Lukin odehrál 12 utkání a 7 jich vyhrál.
Mara Matula – bez Mary to zkrátka nejde. On má největší zásluhu na tom, kde Kometa je. Jo Maro je to tak a až to budeš číst, tak to jako admin nemaž !!!! Skloubit celý mančaft, namyslet sestavu namíchanou z CZ&SK hráčů a přitom být diplomat, právě v tom, kdo má hrát nebo nemá. A své si Mara uhrál i na kurtech. Bodoval a v naší situaci se každý bodík počítá. Mara nastoupil k 14 utkáním a 6 jich vyhrál.
Michal Říha – naskočil do veletěžkého duelu s Dobruškou. Ten třetí set v singlu jej mrzí ze všech nás nejvíc. Nemá cenu se v tom pitvat. Bojoval, jak nejlépe uměl, dva míčky od vítězství při své prvoligové premiéře, paráda!!. Víc to nešlo. Hlavu vzhůru a za rok se to překlopí! Michal odehrál 3 utkání, vítězství nepřišlo, ale ve dvou zápasech bylo hodně blízko.
A ještě „taťka“ Vicen. I když na kurt vstupoval jen o pauze, přesto i jemu patří několik vítězných bodů. Koučoval celý mančaft, v zápasech, kde se nedařilo a věděl, co na koho platí. Zkušenosti, které sbíra s Jarem či Martinem na mezinárodních akcích jsou vidět. Lucku v Dobrušce dotlačil k vítězství nad Smejkalovou a v dalších utkáních s touto soupeřkou již Lucka díky zkušenosti z tohoto prvního utkání vytěžila hladká vítězství. Šplicheca takto několikrát uklidnil a nakopl k otočení výsledku. Spolu s Marou a Lukinem řešili i sestavy na utkání. Děkujeme za celý oddíl!
Fanoušci. Samostatná kapitola.… Na každé venkovní utkání jel někdo, kdo podporoval hráče v nelehkých chvílích na kurtu. Na prvním zápase jsme měli dokonce takovou přesilu, že ani domácí fans dohromady s výpravou z Ivančic nepřebili naše věrné – velké dík za podporu!
Nakonec ještě poděkování vrchní rozhodčí a nejvěrnější fanynce, která nevynechala jediný zápas, Doubravce!
Máca
vedoucí oddílu
